Den, kdy nejsem nominovaná na pracanta roku

Ahoj Všem :)

Také máte někdy takový ten den, kdy se nedokážete vůbec na nic soustředit? I běžnou rutinu děláte dvakrát tak déle s nespočtem chyb? Vnímáte každý zvuk, který normálně zvládněte bez problému vytěsnit. Cvak . .  Prask . .  Cink . . . Hlava bolí, únava se hlásí o slovo daleko urputněji než jindy. Jste podráždění a úsměv je něco nemyslitelného?

Já mám takové dny teď během toho zimního pošmourna docela často. Zrovna dnes je to ale ještě méně snesitelné než jindy. Člověk si připadá naprosto neschopně.

Většinou takové dny přijdou, když si uvědomujete, že toho máte plno. V práci se roztrhl pytel s maily, telefonáty, úkoly a deadliny. Doma není uklizeno, čas do Vánoc letí jako splašený, nákupní seznam je delší než dlouhý a loňský plán, že Vánoční dárky koupíte nejpozději v říjnu se rozplynul hned po otevření diáře, který hlásá druhý týden měsíce prosince.

A tak mě napadlo na chvíli se zastavit a zamyslet se, co je v takových chvílí nejlepší. Co mi pomáhá, abych se sama ze sebe nezbláznila.

1. Nechte všeho! Ne napořád, stačí 15 minut. Žádné telefony, žádné maily, prostě nic! Pokud jste v jednom kole a Váš mozek pracuje na 120%, je dobré na chvíli nedělat nic. Jen zhluboka dýchejte a nemyslete na to, co Vám právě nejde. 
2. Uvařte si čaj. Pokud jste takový kafomil jako já, bude to příjemná změna. Je potřeba zaměstnat si hlavu něčím nenáročným. Kofein je sice fajn, ale na zklidnění bych volila méně nakopávací variantu.
3. Snězte něco malého. Zdravá sváča je ideální na doplnění energie. Tu teď přeci potřebujete :)
4. Protáhněte se. Hlava ze strany na stranu, dopředu dozadu, vstát a párkrát protáhnout záda. Pro věčné pobíhače zase sednout a hodit nohy nahoru. Prostě rozbít tu rutinu, kterou Vaše tělo vykonává. 
5. Ticho. Ačkoliv normálně pracuji s televizí nebo rádiem jako kulisou, v takovém rozpoložení raději vše vypnu. Jsem ráda, že dovedu dělat co mám, ještě aby někdo vedle mě krákal, nebo vysvětloval, kde byl v inkriminovanou dobu. 
6. Zavřete oči. Stačí jen pár minut. Člověk by se divil jak pomohou tři minutky "spánku". My tomu doma říkáme, že nám spí oči :) Hloupé, ale pravdivé. Slyšíte co se kolem Vás děje, ale přitom oči a část mozku spí. Chvíle k nezaplacení, věřte mi!
7. Napište si seznam. Nesnáším je, ale bez nich to nejde. Nemusím pořád myslet na to, co je potřeba udělat. Došla jsem už do takové seznamové fáze, že si píši i takové hlouposti, jako je "upravit si nehty". Snad ještě nejsem tak tupá, abych při pohledu na své ruce neviděla, že potřebuji zkulturnit. Jen když vidím co všechno musím udělat, efektivněji plánuji jednotlivé činnosti.
8. Dělejte jen jednu věc. Jsem nesmírně roztěkaná. Dělám dvacet věcí najednou. Běžně  mi to nedělá vůbec žádný problém. V takových dnech jako jsou tyto hezky jeden úkol za druhým! A to naprosto záměrně. Nedopadlo by to dobře, a než abych druhý den musela opravovat včerejší práce, raději budu postupně odškrtávat jeden úkol za druhým.
9. Máš svůj song? Každý máme nějakou nakopávací písničku. Je úplně jedno jakou, jen aby z ní tryskala energie a pozitivní nálada.
10. Jděte si brzy lehnout. I když vím, že mám plno práce a mé seznamy a různé blbníčky jsou všude kam se podívám, prostě to zabalím. Unavená toho moc nenadělám a akorát se u toho budu trápit. Zítra bude lépe :)

To by pro dnešek stačilo . . . Budu se řídit vlastními radami :)

Třeba jsem někomu byla užitečná . . . 

Mějte se krásně!

Ella

Když se bojíš, uteč! Aneb, kdo že to jsem?

Jako každá slušně vychovaná ženská jsem skromná a o svém vzezření nemám úplně to nejlepší mínění. Bez make upu nemluvě :) Na druhou stranu jsem ten typ člověka, který vidí na sobě i ostatních kvality. Překvapivě i ty mám. Nicméně se obávám, že tento článek bude trochu hlubšího charakteru, než je jen prostý popis charakterových vlastností.

• Jsem blondýna s šedomodrýma očima.
• Ráda se hezky obleču, můj šatník podle toho také tak vypadá, narvaný k prasknutí!
• Miluji hudbu a to nejen proto, že jsem dlouhá léta chodila s muzikantem.
• Razím heslo "Pivo je lék", nejraději mám Stellu a Plzeň.
• Jsem vzácná žena, která je přilepená u obrazovky každý rok, když je mistrovství světa v hokeji a  nejsem schopná fungovat, jen křičet, nadávat a zvedat ruce nad hlavu.
• Kosmetiky mám, možná trošku víc, než je potřeba (ale jen o malinko).
• Jsem workoholik ačkoliv jsem nikdy nevěřila, že takový bacil někdy chytnu. 
• Mám ráda tvůrčí práci, ale přitom jsem neskutečné nemehlo.
• Jako studentka jsem neskutečný lajdák, to píši jen pro to, abych vykompenzovala plusové body za lásku k hokeji :) 

Jsem prostě zcela normální holka. Samozřejmě v rámci mezí. 

Ale přeci jen ne tak docela. Tedy pokud vezměte v potaz názor těch, kteří tohle všechno ani netuší. To, jaká jsem, co umím, co mám ráda...
Když se na mě díváte očima toho, kdo soudí knihu podle obalu.
Pokud mezi ně patříte, tak ano, nejsem zas tak normální.
Obsah knihy o mě, je stejný jako obsah všech ostatních lidských knih. Je plná zábavy, zážitků, pozitivní energie, koníčků, lásky. Přebal knihy se možná trochu liší.

Nemám ani 160 cm, jen devadesát. Místo chůze na podpatcích jezdí na čtyřech kolech.  Občas potřebuji někoho, kdo mi podá hrnek z horní skříňky. Nikdy si nestoupnu na špičky abych dala chlapovi pusu. Mou životní překážkou může být i taková banalita, jako je obrubník.

A bum!

Jsem na invalidním vozíku.

Už chápete?

Jsem stejná jako všichni a přitom tak jiná. Hlavní ale je! Šťastná. Šťastná za to, co jsem, za to jaká jsem, za to jakou mám šanci měnit mínění ostatních. Vděčná a hrdá na to, co v životě mám, co jsem dokázala a co všechno ještě budu mít a dokážu.

Mám stejně trable a bolístky jako všichni ostatní. Dělám stejné věci jako všichni ostatní. Mám ráda stejné věci jako všichni ostatní. Jsem stejně vychovaná a vyznávám stejné hodnoty jako všichni ostatní.

Jaké to je? Občas skvělé, občas o trochu méně. Nedá se to popsat v pár řádcích. Možná proto jsem se rozhodla psát o mě, o tom co mě baví, o věcech které mám ráda. Možná doufám, že otevřu pár očí, změním pár názorů a zavřu pár otevřených úst, které na ulici ještě pořád občas vídám :)

Ráda pootevřu dveře, vstupte dál :)
Ella