Jarní

Teeeda, na to, že jsem čerstvá datlířka ( na titul bloggerky se opravdu necítím ), prokrastinuji víc, než je zdrávo. Sypu si tedy popel na hlavu a jdu to honem rychle napravit :)

Možná je to doznívající zimou, mou hlavou plnou povinností, zbytečností a třeba i nějakých těch starostí. Ať je to co je to, takhle by to nešlo...

Neděle byla první opravdu krásný den a tak jsem konečně načerpala potřebný vitamín D, kterého mám zoufalý nedostatek. A můžu se konečně věnovat věcem, které mě baví a naplňují.

Jsem pražská panéláková pipinka, proto když jedu k babičce na chalupu, svlékám svůj městský život, jako had svou starou kůži a doslova hltám každou chvíli.

A abyste neřekli, že se ani nepodělím, tak tady máte alespoň pár fotek plných jara.

Moje holčička, která jakmile se otevřou dveře od auta, má jasno, jede prostě na výlet. 

Já měla také jasno. Původní plán byl zcela jasný, je se slunit, číst a nasávat jaro. 

Na zahradě to všechno začíná pučet, já se pořád kochala. (Ne na dlouho...)

A pak bylo sakra rychle po relaxaci! Babi vytáhla štafle, pilu a nůžky. Jo, jo, invalida neinvalida, vyfásla jsem žluté štípačky a jela, jako bych byla na baterky. 

Na zbytek dne jsem byla nucena odložit článek o asexuální generaci Y a stříhala jsem, a řezala jsem, a neprotestovala jsem. Protože moje babi, která už je v důchodu nějakou tu chvilku ( tím jsem opravdu nechtěla říct, že je stará, to ne!) lezla po stromech, pilovala větve a já jen s otevřenou pusu doufala, nejen že se jejího věku někdy dožiji, ale že budu z poloviny tak vitální jako je ona. 

Důkaz místo slibů. Dokonce i nějaké to video mám na památku vyjímaje těch puchýřů a zatuhlých svalů, které bolely ještě další tři dny.

Jak jste trávili ty nádherné dva dny volna Vy?

Dejte mi vědět :)

Upracovaná Ella

PS: Tento článek mám rozepsané už dva dny, jen ta kyselina mléčná a bolavé karpální tunely mi nedovolily dospat ho :)